Mandragora lékařská (Mandragora officinarum)

16. července 2012 v 10:50 | Turmaween |  Magická zahrádka
Lidové názvy:
pokřín obecný, jablíčko lásky, čertovské či satanovské jablíčko, zemské jablko, zemský mužíček, psí jablko, kořen satanův, satanova varlata, šibeničník, ďáblova panenka

Mandragora lékařská, neboli pokřín obecný, je vytrvalá rostlina s krátkým stvolem. Na tomto stvolu vyrůstá hustá růžice listů, které jsou dlouhé až 30 cm. Z růžice pak vyrůstají hrozny zvonkovitých květů. Květy mohou být zelenobílé, fialové či modravé barvy. Její plody jsou oválné nebo kulovité bobule, jež mají velmi silné aroma a jejich dužina obsahuje mnoho malých semínek. Její kořen dosahuje hloubky až 1 metr a svým tvarem připomíná lidské tělo.
Mandragora se nejčastěji vyskytuje na neobdělávaných kamenitých půdách.

Mandragora má silné halucinogenní účinky a působí také jako velmi silné sedativum a hypnotikum. Při nižších dávkách se šťáva z jejího kořene používala jako lék na nespavost, při vyšších jako analgetikum k utlumení bolestí při operacích. Z jejích listů se pak vyráběly oblady na zánětlivá onemocnění kůže.

Zmínka o této magické rostlině je dokonce i v Bibli, kde byly její plody nazývány jako "jablíčka lásky". Lidé věřili, že její afrodiziakální účinky působí nejen na ně, ale dokonce i na zvířata.

Řekové ji kvůli jejím afrodiziakálním vlastnostem zasvětili bohyni lásky Afrodité. Oloupaný kořen mandragory máčeli a vařili ve víně nebo octu, který potom pili a tím dosahovali stavu omámení. Ženy nosily kořen mandragory na krku a ten je měl chránit před neplodností.

V některých kulturách byla mandragora považována za ďáblovu rostlinu, v jiných zase sloužila jako ochrana před negativní energií, posedlostí a nemocí. Její kořen se zavěšoval v příbytcích, aby zajišťoval blohobyt a vyháněl zlé duchy.

Získat mandragoru ovšem není vůbec snadné. Při vytrhávání prý vydává tak silné skřeky, že člověk na místě zešílí nebo dokonce zemře. Proto se její kořen omotával provazem, který se přivázal k ocasu psa a ten ji ze země vytáhl. Zvíře pak ihned zemřelo. Člověk stál mezitím opodál a zalíval si uši voskem nebo smolou, aby se uchránil od jejího křiku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama